Úder USA proti Íránu může vést k destabilizaci tamního režimu, popisuje Landovský
Írán odpálil brzy ráno na Izrael salvu balistických raket. Pokračovaly i izraelské nálety. Nad tímto válečným střetem se stále vznáší otázka, jestli se do úderu proti Íránu zapojí i Spojené státy. „Spojené státy zapojení nejen zvažují, ale rozhodují se, jak akci udělat co nejlépe a v nejkratší době,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Co může prezident Donald Trump v tuhle chvíli zvažovat, pokud jde o případný vojenský zásah proti Íránu? Jaká pro a jaká proti?
Může zvažovat svoji domácí politickou situaci. V Americe jsou třeba izolacionisté, kteří říkají, že každé dlouhé americké působení ve válce na Blízkém východě je špatně. Také tam jsou evangelikáni a silná proizraelská lobby, které do debaty vnášejí zase jiné názory.
Potom může také zvažovat, co by případné limitované nasazení amerických sil přineslo Americe, případně Izraeli, a jak by to vyřešilo problém íránské bomby, který je zásadní pro současnou situaci na Blízkém východě.
Spekuluje se, že nálety amerických bombardérů B2 s protibunkrovými bombami by mohly přijít už o víkendu. Je reálné, že by Trump do takové akce šel bez jasného souhlasu Kongresu?
To je naprosto reálné, to dělají všichni američtí prezidenti. Pro podobné typy úderů je to odůvodněno přímou hrozbou pro americké síly v regionu. Obdobně jednal Ronald Reagan v Libyi nebo Donald Trump při odstranění Kásema Sulejmáního, těch případů je spousta.
Pokud se nejedná o velkou válku, která potřebuje dodatečné financování, tak má americký prezident nejenom volnou ruku, ale i tradici, že jedná bez souhlasu zákonodárného sboru.
Dá se předpokládat, že by Washington takovou operaci nekonzultoval ani se spojenci v NATO?
To se předpokládat dá. Většinou Amerika, byl to případ i třeba počáteční fáze konfliktu v Afghánistánu, si chce ponechat co největší kontrolu nad prvními fázemi operace. Nikdo nepředpokládá, že by Amerika chtěla zabřednout do dalšího konfliktu s Íránem.
Hluboko pod zemí Írán ukrývá jaderné zařízení Fordo. Izrael ho chce zničit, nemá ale dost silné zbraně
Číst článek
Můžeme předpokládat, že americké schopnosti, třeba bombardéry B2 Spirit a bomby bunker buster, by mohly mít veliký efekt. Možná by to mohlo vést i k destabilizaci íránského režimu.
Spojené státy zapojení nejen zvažují, ale rozhodují se, jak akci udělat co nejlépe a v nejkratší době. Obávám se ale, že předběžná konzultace plánů v Alianci nepřipadá v úvahu. Kromě možné limitované spolupráce s některými spojenci, třeba ze skupiny zemí pěti očí, tedy Five Eyes, kde je třeba Velká Británie nebo Kanada.
Jaký vliv to může mít na Evropu?
Třeba nás by mělo děsit, že v případě větší eskalace dojde k navýšení cen ropy, což napomáhá Rusku. Dojde také možná k limitaci pomoci Ukrajině, která je pro evropskou bezpečnost klíčová.
Zvykněme si ale na to, že každá země hledá cesty k vlastnímu zájmu daleko více, než se ohlíží na spojence. A to se může týkat i těch nejbližších spojenců, které Amerika má, a to jsou třeba Britové.
Zapojení Británie?
Když jste zmínil právě Velkou Británii, je podle vás spíš pravděpodobné nebo nepravděpodobné, že by se právě Británie také zapojila do bojových akcí?
Domnívám se, že to pro Spojené státy nebude nutně potřeba. Mají dostatek schopností, aby situaci v této fázi rozsahu vyřešily operací bez spojenců. Velká Británie by byla důležitá pro legitimaci delšího působení v regionu.
Nemůžu ale vyloučit, že Británie bude mít vlastní zájem být viděna jako akceschopný aktér současného světa a že sama zkusí nějak svoji pomoc poskytnout. Předpokládám ale spíše nějaké zpravodajské zabezpečení, logistické a spojovací čerpání během akce. Je to ale nabízení něčeho, co Spojené státy v dostatečné míře mají a disponují tím i pro Blízký východ.
23:49
Cílem Izraele není svrhnout íránský režim. Kdyby ale padl, jásal by celý Blízký východ, míní Pojar
Číst článek
Jak se v tuto chvíli staví k izraelsko-íránskému konfliktu NATO jako takové, jako obranný pakt?
V tuto chvíli není žádný důvod, aby NATO reagovalo na situaci na Blízkém východě. Íránsko-izraelský konflikt nepatří do prostoru zodpovědnosti vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě.
A zadruhé s výjimkou Spojených států, které o to patrně nepožádají, nepřipadá do úvahy, že by tímto konfliktem byl ohrožen některý z dalších 31 spojenců. Tedy ta cesta Aliance, aby se nějak výrazněji angažovala, je poměrně složitá a nepředpokládá se. K tomu by bylo potřeba změnit spoustu věcí.
Co by se muselo stát, aby NATO nějak reagovalo?
Aliance má dvě hrozby - Rusko a terorismus. Já úplně nevidím, možná přes ten terorismus, nějakou možnost ke standardní alianční práci.
Evropa je rozdělená, spojenci v Evropě mají mnoho pohledů na tu situaci - od podpory politiky Spojených států k těm opatrnějším. Najdeme ale i pohledy, které připomínají mezinárodní právo a dlouhodobě kritizují chování Izraele ve druhém konfliktu, který Izrael jako šestimilionová země vede, a to je konflikt v Gaze.
Já tedy nepředpokládám ani jednotu, ani vůli a dokonce ani mandát, aby NATO v tom sehrálo nějakou důležitou roli.
