Únava z politiky i satira v přímém přenosu. V Polsku graduje kampaň před prezidentskými volbami
Poláci v neděli vyberou dva finalisty prezidentských voleb. Pokud by ale některé kandidáty mohli poslat na opuštěný ostrov, vybrali by dva největší favority – kandidáta vládní Občanské koalice Rafała Trzaskowského a Karoła Nawrockého podporovaného opozičním Právem a spravedlností. Na ostrov by poslali i antisystémového a stíhaného kandidáta Grzegorze Brauna. Výsledky průzkumu firmy IBRiS svědčí o únavě Poláků z tónu kampaně i domácí politiky.
„Kdybyste mi teď vzala cestovní pas, to bych asi spáchal sebevraždu. Ta aktuální situace se dá přežít jen tak, že z Polska na nějakou dobu odjedete. Já byl nedávno v Itálii, v Neapoli. To byl balzám na moji duši. Ale jak jsem se vracel, to jsem měl pocit, že se vracím do blázince,“ říká pro Radiožurnál Marek Czeszelczyk, obyvatel polského Tarnowa.
Veřejně upozorňuje na policejní vyšetřování členů městského zastupitelstva. Kousek pod náměstím, před vstupem na mítink kandidáta Szymona Holowni pořádá malý banerový protest proti starostovi Jakubovi Kwaśnému.
Marek ale nemá dobré mínění ani o lidech ve vrcholné politice, tím spíš o dvou hlavních favoritech prezidentské volby. „Jsme v situaci, kdy si můžeme vybrat mezi morem a cholerou,“ směje se trpce.
Je podle něj úplně jedno, jestli lidé vyberou Trzaskowského nebo Nawrockého. „Obě volby jsou pro Poláky nebezpečné. A snad si to uvědomuje každý, kdo má alespoň trochu rozumu. Jestli vyhraje Trzaskowski, tak zemi ovládne jedna jediná strana – Občanská koalice. Jestli vyhraje opoziční Nawrocki, tak bude všechno blokovat. Bude jen větší chaos a bezpráví. My vlastně nemáme na vybranou,“ přemítá.
13 kandidátů
O prezidentský úřad se v Polsku uchází celkem třináct lidí. V zemi ale panuje duopol, o moc prakticky soupeří jen dvě největší strany – vládní Občanská koalice (KO) a opoziční Právo a spravedlnost (PiS). Dalších jedenáct kandidátů se zdá prakticky bez šance na vítězství.
Vyhlídka, že volby nic nezmění, bere velké části voličů chuť hlasovat, stejně jako Markovi. „Asi vůbec nepůjdu volit. Jestli ano, tak dám hlas novináři Krzystofowi Stanowskému, který z těch voleb dělá otevřeně satiru. Protestuje proti politickému systému,“ vysvětluje svoji možnou volbu.
Stanowski je influencer a novinář. Má vlastní youtube informační Kanal Zero. Od samého začátku, tedy od chvíle, kdy oznámil kandidaturu, se ujal role recenzenta kampaně ostatních kandidátů na prezidenta. V debatách komentuje jejich výstupy, glosuje dění, kritizuje stav státních médií i jejich podobu za vlády PiS a současné vlády vedené KO.
Televizní debaty před prvním kolem prezidentské volby doprovází „spor o vlajky“. Kdo nepřijal duhovou vlajku LGBT+ lidí, kdo naopak ano, kdo donesl do studia polskou vlajku, a kdo ji naopak neodnesl.
Kdo bude polský prezident? Průzkumy favorizují liberálního starostu před konzervativcem
Číst článek
Do pondělní velké televizní debaty vysílané státní TVP a soukromými Polsat News a TVN tak Stanowski přinesl různé vlajky – i duhovou, i německou, i vlajku feminismu nebo Kazachstánu, aby si je mohli kandidáti rozebrat pro další konfrontaci soupeřů.
A pokračoval otázkou do pořadatelů i účastníků programu: „Opravdu volíme prezidenta? Nebo toho, kdo má lepší stand-up! Kdo v minutě napraví porodnost, kdo se v minutě vypořádá s válkou? Opravdu na tom stojí volby v Polsku? Na tom, kdo lépe zdiskredituje protivníka?“ ptal se v bezmála čtyřhodinové debatě.
Kromě témat interrupcí, válečných reparací, nelegální migrace a nevyslání polských vojáků na Ukrajinu ji ovládla také bytová aféra Karoła Nawrockého.
Nawrocki už několik dní vysvětluje, jak získal původně komunální byt obývaný starým panem Jerzym v hmotné nouzi a jak se vyvázal z povinnosti starat se o něj a hradit za něj náklady na péči. I přes velké úsilí svého štábu a špiček PiS se mu to ale stále nedaří.
„Posledních deset let dalo Polákům hrozně do těla,“ myslí si pan Ryszard. „Lidé politikům, ale i sobě navzájem přestávají věřit. To rozdělení společnosti se prohlubuje a opravdu nikdo už neví, s kým a o čem může mluvit,“ zlobí se.
Přál by si, aby nový prezident byl normálním upřímným člověkem. Nebyl podvodníkem, nebyl lhářem. „Měl by se vyznat v právu a také se právem řídit. A měl by znát jazyky, ale to už je snad základ,“ zamýšlí se pan Ryszard.
Naznačuje, že jeho hlas nedostane ani jeden ze dvou hlavních favoritů voleb, kterým předvolební průzkumy přisuzují okolo 31 procent (Rafał Trzaskowski) a 25 procent (Karoł Nawrocki) odevzdaných hlasů. Pan Ryszard nechce říct, koho bude volit, ale rozhodnutý už je.
Přestože hlavní souboj se i před prvním kolem prezidentských voleb odehrává mezi Trzaskowským a Nawrockým, nálady společnosti i angažmá většiny ostatních kandidátů na prezidenta naznačují, že duopol už v polské politice není tak samozřejmým jevem.
Bude v čele Polska Duda 2.0, liberál Trzaskowski nebo kandidát ultrapravice? Zemi čekají prezidentské volby
Číst článek
Hlavní dvě strany bez ohledu na programové zaměření spíš ztrácí své skalní voliče. A menší strany volebního spektra naopak dokážou přitahovat pozornost lidí.
V pondělí 14. dubna se v debatě v Końskich měli původně utkat jen Rafał Trzaskowski a Karoł Nawrocki. Brzy po ohlášení debaty se ale ozvali ostatní uchazeči o prezidentský úřad, že na místo dorazí také. Nechtěli, aby byla pozornost upřená jen na strany, které si už dvacet let předávají vládu.
Po debatě v Końskich začal Trzaskowski ztrácet podporu na úkor kandidátů menších středových a liberálních stran. Nawrocki naopak získal. Pro voliče pravice se stal rozpoznatelným a věrohodným kandidátem. Jejich kandidátem. Do té doby naopak leckdy působil silněji Slawomir Mentzen z Konfederace.
Mnozí voliči ale vidí problém v tom, že kandidáti svou kampaň provádí, jako kdyby šlo o volby parlamentní.
„Mám pocit, že kandidáti hodně slibují, co všechno udělají. Ale prezident nemá zákonodárnou moc. Podle mě by měli slibovat jen to, co je v jejich kompetencích, a ne všechno, co jim přijde na jazyk,“ zlobí se mladý programátor Karoł.
2:50
Polsko kvůli požáru nákupního centra uzavře ruský konzulát v Krakově. Moskva slíbila reakci
Číst článek
Je čerstvě po studiích. Svého volebního práva využívá od chvíle, kdy dosáhl osmnácti let. Ale není skalním voličem jedné strany. Ani tentokrát ho ještě žádný kandidát nepřesvědčil. Domnívá se navíc, že stejně to má mnoho Poláků.
„Nemůžu říct, že by neměli program. To mají, mluví o něm, ale popravdě, stále více lidí ztrácí naději, že se něco změní. U vlády jsou pořád ti samí lidé, kteří podle mě ztrácí věrohodnost. Proto sám nejsem rozhodnutý, komu dám hlas. Udělám to jako ve všech předešlých volbách. Zkrátka budu volit nejmenší zlo. Naneštěstí, to je strategie mnohých,“ míní.
Přestože první dva kandidáti Rafał Trzaskowski z KO a Karoł Nawrocki z PiS těsně před nedělním prvním kolem prezidentských voleb ztrácí podporu na úkor ostatních kandidátů, jejich náskok je stále v řádu více než deseti procentních bodů před třetím Sławomirem Mentzenem – kandidátem krajně pravicové Konfederace. Strany, které se více než kterékoliv jiné daří vychovávat si novou generaci voličů.
